Czech History

Rok v Provenci je první částí volné trilogie vonící levandulí a chutnající po těch nejvybranějších lahůdkách a nejlepším víně. Chronologicky popisuje rok jednoho Brita, který se rozhodl přestěhovat do malé vesnice v malebné francouzské oblasti Provence. S anglickým humorem v jeho nejlaskavější podobě nás autor seznamuje s radostmi i úskalími života cizince, který se rozhodl uskutečnit svůj sen žít v místě, které dosud znal pouze jako turista. Kniha Rok v Provenci získala řadu ocenění, například British Book Awards pro rok 1989 za nejlepší cestopisnou knihu.

Tři roky a osm měsíců žije devítiletý Felix Salinger v odlehlém katolickém sirotčinci v horách, ačkoli není katolického vyznání. Jeho rodiče nejsou mrtví. Přivedli ho k matce Mince, představené jeptišek, aby se měl dobře. A určitě si pro něj brzy přijdou, jak Felix věří, jen co vyřeší potíže, které mají se svým knihkupectvím. Protože židovští knihkupci to mají v Polsku roku 1942 těžké. Jak moc těžké, to Felix pochopí, až když se v sirotčinci objeví muži s podivnými páskami na rukávech a začnou vyhazovat a pálit židovské knihy z místní knihovny.

This powerful story is told from the collective perspective of the children who were rescued from Czechoslovakia on the eve of World War II, as Hitler's campaign of hatred toward Jews and political dissidents took hold. The narrative starts in 1938 and follows the children as they journey to foster families in England for the duration of the war, return to Prague afterward in an unsuccessful search for their parents, and eventually connect with Nicholas Winton, a British former stockbroker who was instrumental in bringing them to safety.

Doba pobělohorská - úpadek, nebo rozkvět společnosti? Přehledně a čtivě zpracovaný přehled českých dějin v 17. a první polovině 18. století se snaží o vyvážený pohled na pobělohorskou dobu, schematicky nazývanou dobou temna. Bitva na Bílé hoře je symbolem potupné porážky, po níž následovala násilná rekatolizace, utužení moci Habsburků v českých zemích a emigrace elit.

This experienced author describes the personality of the first Czech president within the context of 20th-century history. He artfully combines historical occurrences with personal accounts, describing the nature of a totalitarian society and the unwavering pursuit of truth by individuals. Young listeners will acquire a lucid understanding of figures like Masaryk and Hitler, the aftermath of the Munich Betrayal, and the milieu in which Václav Havel came of age.

Co nás učí v dějepise, je jen špička ledovce. To podstatné se odehrává uvnitř. Roman Cílek, zkušený autor literatury faktu a neotřelých detektivek se ve svých knihách snaží nahlédnout pod povrch známých událostí a přináší nečekané souvislosti. Kdo tahal za nitky, když v roce 1933 stál Hitler před branami Berlína? Kdo stál za vzestupem muže, jenž byl ztělesněním zla? Byla to jeho osudová žena? A proč si Mussolini myslel, že je Habeš jeho? Ani pokus o vymazání Československa z mapy nechybí.

Kolik si proslulý kat Jan Mydlář naúčtoval za popravu 27 českých pánů? Jak probíhala poprava mečem či oběšením? Co směl mít odsouzenec v den smrti na sobě? Jak se pranýřováním trestaly menší přestupky a jaké byly nejběžnější způsoby mučení a mučící nástroje? Dnes nám může připadat zacházení se zločinci zbytečně kruté, bolestivé a nelidské, ale ve skutečnosti bylo přesně takové, jako sama doba. Kati, jejich biřici, ani městská rada s rychtářem nebyli sadisté, užívali pouze takové prostředky, které byly v jejich době dostupné a účelné.

Jan Lucemburský se stává českým králem. Spisovatel a historik líčí jedno z nejslavnějších období našich dějin, kdy byla Praha centrem římské říše. "Cesta Lucemburků na český trůn nebyla jednoduchá a více než meče hovořila zpočátku diplomacie," píše Vlastimil Vondruška. Lucemburská epopej začíná právě tam, kde končí autorova Přemyslovská epopej. V prvním díle Jan Lucemburský nastupuje na český trůn, na konci oblouku vyprávění je pak smrt jeho syna Karla IV. Spisovatel a historik líčí jedno z nejslavnějších období našich dějin, kdy byla Praha centrem římské říše.

Jak vypadala krajina 13. století? A kdo byli její obyvatelé? Kolika let se dožívali, na jaké nemoci trpěli? Jak spolu vycházeli čeští a němečtí kolonisté? Poznáme významné stavby na našem území a budeme sledovat počátky gotiky, zakládání měst a jejich rozkvět. Byli naši předci tak nároční na bydlení a odívání, jako jsme my? Co znamenaly chrámy pro tehdejší lidi a jaká byla jejich spiritualita? Jako úlohu přičítali vzdělání, jak se bavili a jak milovali? Na tyto i další otázky odpovídá historik Vlastimil Vondruška.

Co víme o 12. století? Třeba to, že se v Evropě začal pomocí destilace vyrábět alkohol, byla pravděpodobně sepsána Kosmova kronika česká, byly založeny řády Templářů a Premonstrátů, vznikl gotický sloh, byl vynalezen střelný prach a také proběhla první doložená chřipková epidemie. Jak se ale obecně žilo lidem ve 12. století? To popisuje první část cyklu Život ve staletích. I když dílo vychází z dostupných historických pramenů a odráží současný stav poznání, nejde o učebnici.

Zábavnou formou sledujeme proměnu společenského chování v ohledu na intimní činnosti (např. antikoncepce či spodní prádlo) od starověku až po novověk. V učebnicích historie i vědeckých dílech najdeme především údaje o panovnících, slavných bitvách, hospodářství i umění, ale o základních lidských potřebách se toho dozvíme málo či vůbec nic. Vlastimil Vondruška to napravuje a lehce stravitelným stylem přináší informace o různých pojetích péče o lidské tělo a o proměně společenského chování v ohledu na intimní činnosti od starověku až po baroko.

Fascinující popis Ruska a jeho společnosti od odborníka z nejpovolanějších – českého novináře, překladatele a komentátora ruského původu, Alexandra Mitrofanova. Autor nejen trefně popisuje současný stav země rozkládající se na dvou světadílech, který směřuje k totalitnímu státu, ale hledá odpovědi na otázky, proč se tak děje, kde je počátek toho všeho a zda tomu lze zabránit.

Investigativní novinář Ondřej Kundra přináší šokující informace o tom, jak Putinovo Rusko zachází s lidmi, které svévolně samo označí za zrádce, nepřátele režimu, odpadlíky či je vyhodnotí jako nepohodlné oponenty režimu. Na konkrétních případech ukazuje, jak dnes hlavně ruská kontrarozvědka FSB – hlavní domácí bezpečností služba Ruské federace a hlavní nástupnická agentura KGB, která podléhá přímo Putinovi –, a vojenská rozvědka GRU podléhající náčelníkovi Generálního štábu, pracují.